31/08/2026
Dnešní kecací okénko pro mě bude těžké na psaní.
Není to téma, které člověk vytahuje každý den, ale je potřeba o tom mluvit.
Víte, že fotím rodiny, páry, děti, svatby, ale primárně fotím ženy.
Každá jedna žena, která přišla na focení měla něco, co na sobě nemá ráda. To je normální a v pořádku.
Ale je tolik žen, které nemají sebevědomí žádné.
Tím, že jsem si prošla vztahem s narcistním a násilnickým člověkem už poznám, kdy ke mě přijde žena s podobným příběhem.
Často se rozpovídá sama, uvolní se, odchází o něco sebevědomější.
Několik z nich pak i z dlouhodobých vztahů takového ražení odešlo.
Svůj příběh vyprávím z očí do očí, ale veřejně jsem to ještě nikdy nenapsala.
CURK A BIČ
Čtyři roky trval vztah, který začal růžově.
Sedm let trvalo se z něj vyléčit.
Už po relativně krátké době přišly první rudé vlajky. Ale já poslouchala jen jeho. Citově si mě omotal okolo prstu a já pak byla jako loutka. Poddajná, poslušná. Když jsem nedělala to, co si přál, přišel trest. Psychické vydírání, později i fyzické útoky.
Každou chvíli jsem poslouchala, co je se mnou špatně.
Ať už se to týkalo vzhledu nebo toho, co dělám, jak se chovám, mluvím, chodím. Často to byly až absurdní věci.
Čím déle jsem to přehlížela a tolerovala, tím slepější jsem k celé situaci byla.
Rozhádal mě s přáteli, s rodinou. Zaséval mi do hlavy, že to oni jsou ti zlí, co nám to nepřejí.
Najednou je člověk sám. Ne skutečně, ale je o tom tak hluboce přesvědčený, že začne věřit, že má už jen jeho.
Jednou se ve mně cosi zlomilo, překročil hranici, na kterou mě svým chováním nepřipravil. Udělal chybu.
Pak jsem ho přestala bavit a našel si nový cíl zájmu.
Díky tomu jsem dostala možnost znovu žít jako člověk, jako já, sama za sebe...
Spoustu mi to vzalo, ale ještě víc dalo.
Dnes jsem pokornější a citlivější člověk a z ponaučení se pro mě stalo poslání.
Léčení sebevědomí a zničené duše je opravdu dlouhé a náročné.
Provází ho panické ataky, návštěvy terapií, léky.
Ale nikdy není pozdě začít znovu žít život podle sebe a umět se za sebe postavit a nebát se odejít, když je něco špatně.
Moje tvorba je barevná, veselá víc, než byla kdy dřív.
Odhodlala jsem se podnikat, ikdyž mi bylo sdělováno, že nikdy nic nedokážu.
Fotky žen, které přijdou na intimnější focení nikam nedávám.
Portfolio je skvělá věc, ale spokojená žena, která vám zavolá, že děkuje a že konečně začala znovu žít je nepopsatelně víc.
Možná máš podobný příběh za sebou i ty.
Možná v tom stále žiješ a ani o tom ještě nevíš, že je to špatně.
Až se rozhodneš to změnit, nenech se obviňovat z chyb, které nejsou tvé.
Život na tebe čeká, stačí otevřít dveře a jít.
Jsi dostatečná, jsi jedinečná, zasloužíš si být milována taková, jaká jsi.
